Kdopak to vlastně jsou?

KDO JSOU CISTERCIÁCI?

Jsou to lidé různého věku, společetznského postavení a vzdělání, kteří se rozhodli žít životem některého cisterciáckého kláštera.

Jsou jako ostatní lidé?

Ano, nejsou ani lepší, ani horší, mají své přednosti, ale mají také své chyby.

Spojuje je hluboké přátelství, ale jejich bratrství není omezeno hranicemi nějaké strany, třídy nebo rasy.

Řád, ve kterém žijí, není místem, kde by se uzavřeli do sebe ve vzpomínkách na minulost.

Zkrátka tito lidé berou vážně evangelium a snaží se žít svůj život nejlépe, jak dokáží.

Okouzleni Boží krásou, jež září na tváři Ježíše Krista, věnují Mu celý svůj život a plnost svého srdce.

Cisterciácký řád se snaží být znamením, příslibem velké Slávy, kterou Bůh připravuje pro ty, kteří Ho milují.

JAK ŽIJÍ?

MODLÍ SE - ORA

Cisterciáci a cisterciačky, odloučeni od všech, jsou spojeni se všemi svou modlitbou. Zpívají Hospodinu dnem i nocí jménem všech lidí, oslavujíce Boží Velikost, prosíce o Jeho Milosrdenství.

Ve spojení se všemi lidmi v Ježíši Kristu každý den obětují Eucharistii pro Slávu Boží.

Každý den se sytí Božím Slovem.

Zvolili si jednoduchý a přísný život, jenž jim umožňuje, aby měli účast na utrpení a osamocenosti dnešních lidí; zároveň hluboce prožívají pravou RADOST A POKOJ, který může darovat pouze Bůh!

PRACUJÍ - LABORA

Člověk se svou prací účastní na díle samotného Boha, svého stvořitele (Jan Pavel II).

Řeholníci a řeholnice, tak jako jejich Pán Ježíš Kristus - tesař, patří do světa práce.

Manuální práce zaujímá značný prostor v cisterciáckém životě, je to určitý způsob, jak uplatnit všechny dary Boží.

Všichni v tomto řádu přijímají s radostí všechny, kteří chtějí následovat Ježíše Krista.

Okolnosti založení

V roce 1098 opustil opat Robert a jeho dvacet jedna druhů klášter Molesme a přesídlili na místo nazývané Cistercium, okolo 20 km od města Dijon. Tam založili nový klášter, který na asi 20 let nesl jednoduše jméno novum monasterium.

Toto založení podle názoru mnohých, a to až dokonce do naší doby, přišlo jako odpověď na skutečnost, že náboženská kázeň „benediktinů“, a to včetně těch z Molesme, se stala uvolněnou a potřebovala nějakou reformu. A proto podle této teorie přišel „Cisterciácký řád“, který letos slaví své devitísté výročí zrodu, na svět jako „reformovaná verze“ benediktinského mnišství. Poněvadž ale žádná dějinná událost není tak jednodá, jak se jeví ve své shrnuté, učebnicové formě, má tento článek za úkol rozplést tento problém, pak popsat, co se přesně přihodilo v Citeaux v roce 1098, a nakonec zhodnotit jeho význam pro ustavení toho, co dnes nazýváme „cisterciáci“.